Analýza mediálních textů: kritický pohled na zprávu ČTK

Bellovu analýzu budu aplikovat na článek agentury ČTK, která by měla patřit k objektivním zdrojům informací. Je tomu skutečně tak? Odkaz na článek: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pri-utocich-na-izraelce-zemreli-nejmene-tri-palestinci/1270674

Co

Události v titulku

V titulku nacházíme událost #U1, která předznamenává hlavní informaci celého článku: nejnovější útoky na území Izraele, při kterých palestinčtí útočníci (dle zprávy) zaútočili noži na izraelské občany, ve většině případů ozbrojené jednotky.

Perex / úvodní odstavec

Perex článku rozvíjí událost #U1 zmíněnou v titulku o časové informace a seznam míst, kde se zmíněná událost odehrála. Perex také doplňuje titulek o širší kontext pomocí události #U2, do kterého hlavní událost #U1 zapadá.

Události

V tabulce Seznam událostí jsou seřazeny události dle pořadí, ve kterém se vyskytují v naraci zprávy, to znamená, že nejsou seřazeny chronologicky, jak se odehrály ve skutečnosti. Ústředním tématem celého příběhu je informace o útocích, které se odehrály v den napsání zprávy. Tyto útoky jsem zvolil jako výchozí časový bod zprávy, a proto jej označuji jako T0.

Titulek, úvodní odstavec a příběh

Jak jsem již naznačil, perex vhodně rozšiřuje titulek o relevantní kontextuální informace. Opomenutí informací o čase a umístění v titulku tak nepovažuji za problematické.

Zaměříme se ale na konkrétní výběr slov titulku, je zřejmé, že použitím slova „útok“ se zpráva jednoznačně přiklání k informacím tak, jak byly zprostředkované izraelskou stranu; opomíjí tedy fakt, že palestinská strana deklarovala, že aspoň některé z útoků vyvolali příslušníci izraelských obranných sil a v takovém případě by se nejednalo o útok, ale obranu. Pokud bychom chtěli nahradit titulek neutrální verzí, bylo by možné zvolit např.: „V pěti incidentech s izraelskou policií a vojáky zemřely čtyři Palestinci“.

V perexu dále článek zmiňuje aktuální počet obětí z posledních incidentů. Při pozorném čtení vidíme, že ze 40 mrtvých bylo 19 útočníky; z čiště logické analýzy tohoto výroku tak lze usoudit, že zbývajících 21 mrtvých Palestinců byli ne-útočníci. Z jakého důvodu tito lidé přišli o život? Jak je možné, že přišli o život ve střetech s policií a vojáky, když, podle výše uvedené analýzy, byli ne-útočníky a nejspíše byli neozbrojení? K těmto otázkám článek mlčí a dále se jim v článku nevěnuje. Čtenář, který se nad těmito počty pozastaví, se musí domnívat, že podrobnější informace nejsou pro článek relevantní, nebo byly vysvětlené v článku jiném.

Kdo

Atributy příběhu

Autorem zprávy je uvedena agentura ČTK.

Atributy zdrojů

Jména osob či organizací, kterých se zpráva dovolává jako zdroje, jsou uvedena v tabulce Seznam zdrojů. Jak je zvykem v tomto žánru, obsah sdělení aktéra se necituje přímo (narozdíl např. od akademického citování). Proto věty typu „Izrael říká“ či „Palestinci tvrdí“ jsou nevyhnutelně vágní.

Můžeme si všimnout, že pokud se zpráva odkazuje na izraelské zdroje, zaujímá nekritické stanovisko. V okamžiku, kdy zpráva zmiňuje zdroje Palestinců, používá fráze jako „údajný palestinský svědek“ (V 8.1) nebo „pověsti“ v případě neověřené zprávy o rozšiřování informace o tom, že Izraelci chtějí převzít Chrámovou horu pod svou kontrolu (V 16.2). Slovo „pověsti“ je jednoznačně citově zabarvené a nepatří do neutrální zprávy, která by měla brát stanovisko dvou stran minimálně se stejnou pravděpodobností, tedy 50% a 50%.

Ve zprávě je většina sdělení bez uvedeného zdroje; vyvstává otázka, zda takové informace připisovat posledně zmiňovanému zdroji, či nikoli. Neuvedení zdroje informací má za následek, že zmíněná sdělení působí jako fakta, jež nepotřebují kritické zamyšlení nebo komentář, jsou dána, stala se. Pokud by stejná sdělení byla jasně připsána nějakému zdroji, ať už Izraelcům, Palestincům nebo třetí straně, čtenář by si tyto sdělení zasadil do kontextu dle autorstvím zprávy.

Aktéři zpráv

Seznam aktérů zpráv je možné nalézt v tabulce Seznam aktérů zpráv.

O události, jejíž čas jsme označili jako T0 a jedná se tedy o informační jádro zprávy, lze říci, že zdroje na izraelské straně pochází z velmi oficiálních míst a to: #IÚ (Izraelské úřady), #ISP (Izraelské sdělovací prostředky), ba dokonce i #IZRAEL (Izrael). Na palestinské straně vidíme pouze zdroj od #ÚÚSS (Údajný palestinský svědek střetu). Chybí jakékoli oficiální vyjádření druhé strany incidentů: Palestinců, jelikož když už zpráva cituje názor Palestinců, je to pouze skrze třetí osobu, konkrétně agenturu Reuters. Zde taktéž hraje roli nedostatečná atribuce informací určitému zdroji, informace týkajíce se Izraele jsou ve většina případů prezentovány jako informace z „první ruky“.

Prezentování zdrojů informací je nevyvážené; interpretace zprávy tak může být ovlivněna citováním seriózních izraelských zdrojů na jedné straně, a na straně druhé absencí jakýchkoli zdrojů druhé strany zúčastněné v incidentech.

Kde

Místa

Fráze, které zpráva používá pro vyjádření míst a jejich výskyt viz tabulka Seznam vyjádření pro užití místa.

Struktura místa

Zpráva obsahuje čtyři místa, na kterých se události odehrávají. Souhrn těchto míst viz tabulka Seznam míst.

Jádro zprávy, tedy nejnovější incidenty a smrt pěti Palestinců, se odehrává ve městech Hebron a Jeruzalém nebo v jejich okolích. Je známo, že tyto města jsou rozdělena a Izrael je považuje za součást svého státu, ačkoli mezinárodní společenství uznává nárok Palestinců a de jure je považuje za Izraelí nelegálně okupovaná území.

Tyto informace ve zprávě chybí. I když je samozřejmě spekulací se domnívat, že autor zprávy cíleně tuto důležitou informaci vynechal za účelem zkreslení, je zřejmé, že násilí na těchto místech není náhodné a je třeba je zasadit do širšího kontextu.

Kdy

Čas

Výrazy použité pro vyjádření časových informací viz tabulka Seznam výrazů pro vyjádření času.

Časová struktura

Pořadí toho, jak jsou události ve zprávě zmíněné, je definováno tím, že za hlavní jádro zprávy jsou vybrané nejnovější útoky. Není ale zřejmé, zda tyto útoky lze považovat za chronologicky nejnovější události (pokud vynecháme plánované setkání v Berlíně viz V 25). V případě věty V 7 není totiž jasné, kdy přesně agentura Reuters uvádí jinou verzi incidentu. Je zřejmé, že to muselo být po útoku v Hebronu. Do jaké časové doby ale zapadá útok v Hebronu vedle ostatních ze stejného dne? Čtenář nejspíše bude sledovat čas útoků podle toho, jak jsou samy ve zprávě prezentovány.

Další problém s chronologickým zařazením události čtenář bude mít s větou V 28. Zpráva se zmiňuje o tajemníkovi pro politické záležitosti OSN Tayé-Brook Zerihounovi. jelikož zpráva těsně předtím hovoří o pátečním setkání OSN, je možné se domnívat, že Zerihoun, jakožto tajemník OSN, pronesl svou kritiku na stranu Izraele při stejném pátečním setkání. To by bylo v pořádku, kdyby nekomentoval nové útoky. Myslí tím nové útoky od začátku října viz věta 4.1, nebo nové útoky, o kterých právě informuje tato zpráva? V druhém případě by čas této věty byl T +1, kdežto pokud se jedná o komentář z páteční schůze OSN, bude čas T -7.

Neoznačení pořádí útoků a nejistý čas komentáře tajemníka Zerihouna není jediný problém s časovou orientací. Aby čtenář pochopil, kdy se zmíněná „páteční schůze OSN“ odehrála, musí uvažovat tak, že „dneškem“ v článku se myslí čas vydání zprávy. Ta vyšla 17. 10., což byla při zpětném pohledu do kalendáře sobota. Z toho vyplývá, že páteční schůze byla den před útoky. Takže sobotní útoky přišly poté, co na páteční schůzi OSN Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) a sami Palestinci žádali, aby Izrael zastavila ničení domů, jež patřili usvědčeným útočníkům (viz V 22.2), a svou agresi vůči Palestincům.

Spekulativně se táži: je možné, že útoky přišlo po tom, co Izrael výše zmíněnou kritiku odmítla? Tak či onak, odpověď, pokud nějaká byla, by měla být součástí zprávy jako relevantní kontext.

Pozadí události

Zpráva poskytuje kontext ze začátku října, kdy začala další sada útoků. Čtenář se taktéž dozví statistiku obětí, ze které víme, že mrtvých Palestinců je pětkrát více. Jak jsme již uvedli, zpráva ztráty na životech uvádí pouze v perexu a dále je nerozebírá. Jelikož mlčí o nejzávažnější informaci — jak mohlo přijít při střetu s ozbrojenými izraelskými složkami jednadvacet neozbrojených Palestinců o život — čtenář by se měl ptát, o jakých útocích vlastně zpráva mluví? Jistě, je zřejmé, že zpráva útoky připisuje Palestincům. Jak mohou ale neozbrojení Palestinci útočit? Respektive čím? A jak velkou hrozbou museli být, když je plně vyzbrojené izraelské složky museli zastřelit?

Komentář

Zpráva se dle výše popsané analýzy přiklání na jednu stranu — příběh uvádí ve většině případů jako fakta, které necituje, případně uvádí pouze oficiální izraelské stanovisko; věrohodné palestinské zdroje podle zprávy nejsou; obavy Palestinců popisuje jako „pověsti“ (nejzávažnější příklad porušení nestrannosti); smrt 21 neozbrojených Palestinců nekomentuje; neuvádí odpověď Izraele na kritiku na půdě OSN, což je relevantní kontext, neboť útoky mohou být reakcí. Nakonec nacházíme ignorování palestinského stanoviska ve chvíli, kdy zpráva popisuje událost, jež bude následovat.

Pokračování

Touto událostí je setkání americké a izraelské strany v Berlíně. Kde je reakce Palestinců? Je skutečně možné, že neexistuje jediné oficiální stanovisko, které by reagovalo na již 40 mrtvých?

Událost a struktura diskurzu

Koherence

Zpráva útokům nepřiřazuje kontext, který bychom měli brát vážně. Obavy Palestinců ve sporech o jeruzalémskou Chrámovou horu považuje za pověsti a vynechání dalšího důležitého kontextu jsme již analyzovali.

Zastření významu

Pokud je pravda, že izraelské ozbrojené složky skutečně zabily 21 neozbrojených Palestinců a izraelské úřady (#IÚ) toto potvrzují, existuje pravděpodobnost, že i tyto poslední útoky nebyli útoky „v pravém slova smyslu“, ale potyčky mezi ozbrojenými izraelskými složkami a třeba agresivními, leč neozbrojenými Palestinci. Toto je z mé strany spekulace, ale jelikož byla objektivita článku diskreditována, je dost možné, že události probíhaly jinak, než je ve zprávě popsáno. Základem objektivního soudu je přístup k informacím ze zdrojů, které reprezentují všechny strany zapojené do incidentu. To nám a čtenáři ale tento článek nenabízí.