Na jaře tohoto roku jsem dostal od své univerzity v Plzni radostnou zprávu, že mi byl schválen návrh na grantový projekt. Byl jsem konkrétně obdarován dvouletým grantem na to, abych v česko-slovenském kontextu začal „evangelizovat“ nový proud filosofování o technologiích nazvaný postfenomenologie. Již podle prefixu „post“ je patrné, že se jedná o proud, který nějakým způsobem navazuje na fenomenologii.

Zatímco u Husserla bychom filosofii technologie hledali pouze nepřímo a mezi řádky komentáře Galileova dalekohledu, u jeho žáka Heideggera pochopitelně najdeme text Otázka techniky, který se explicitně s technologiemi snaží filosoficky vyrovnat. Heidegger se ale nezajímá o jednotlivé technologie, místo toho přichází s analýzou Technologie s velkým „T“. V jeho pojetí technologie je monolitická, abstraktní a všeobjímající síla, která člověka nutí vnímat svět pouze jako zásobárnu energie: svět a příroda se kvůli technologii stávají užitečné pouze tehdy, pokud je člověk může zaškatulkovat svým kalkulujícím intelektem do podoby energie využitelné pro potřeby technologie.

Postfenomenologická analýza odmítá Heideggerův pohled na technologie, ve kterém jednotlivé technologie a jejich reálné, každodenní bytí jsou redukovány na jednu abstraktní a všeobjímající sílu. Pro znalce a zájemce o fenomenologii mohu zmínit, že z mého pohledu Husserl a Heidegger činí s technologií velmi podobnou redukci a odříznutí od reálného světa, kterou Husserl kritizoval ve své publikaci Krize evropských věd, že činí v první polovině dvacátého století tehdy současná věda a positivismem ovlivněná filosofie vědy. Na rozdíl od tzv. „klasické fenomenologie“ Husserla, Heideggera a Merleau-Pontyho staví postfenomenologie technologie a materiální kulturu do středu svého zájmu, zajímá se o konkrétní a existující technologie.

Postfenomenologie tak, jak ji založil Don Ihde, u svého zrodu nachází vedle fenomenologie velmi silný vliv dvou dalších intelektuálních proudů. Svým prefixem „post“ naznačuje postfenomenologie určitou afinitu s postmodernismem, neboť je programově anti-esencialistická, anti-karteziánská, odmítá rozštěp subjektu a objektu a Husserlovo transcendentální ego a jeho pohled „odnikud“ a v neposlední řadě aplikuje interrelační ontologii jakožto základní kameny svého výzkumného zaměření a analýzy technologii. Zároveň se z 80. let inspiruje u vznikajících oborů Science and Technology studies (STS) a technovědy (Technoscience), které postfenomenologii dodávají pro filosofický směr nezvyklé empirické zaměření: pomocí empirických výzkumů a případových studií postfenomenologové v čele s Donem Ihdem, Peter-Paul Verbeekem, Robertem Rosenbergem a Evanem Selingerem zkoumají reálné efekty a vlivy materiality jednotlivých existujících technologických artefaktů na lidské vnímání a myšlení, a to důrazným studiem, jakou roli technologie zprostředkovávají a spolukonstituují intencionální vztah člověku se světem prostřednictvím materiálních artefaktů. Peter-Paul Verbeek rád shrnuje roli empirického výzkumu pro postfenomenologické filosofování o technologiích sloganem, že se jedná o „philosophy of technology“, ale také „philosophy from technology“.

Pokud by někdo z tohoto popisu usoudil, že by postfenomenologie mohla těžit z užšího kontaktu s (novo)mediální teorií Harolda Innise, Marshalla McLuhana a jejich následovníků, mohu jenom souhlasit. Ostatně belgický odborník na mediální teorii McLuhana, Yoni Van Den Eede, je editorem dvou, z mého pohledu zásadních sborníků, kde dochází k důležité interakci právě mezi těmito dvěma proudy myšlení. A rozhodně si nemyslím, že jsou to první a poslední interdisciplinární sborníky na pomezí mediální teorie a postfenomenologie.

Tím se dostávám zpět k tématu konference. Dne 19. listopadu se na půdě katedry filozofie při Západočeské univerzitě, Filozofické fakulty v Plzni uskuteční již řečená první konference na téma Postfenomenologie. Jedná se o studentskou konferenci a primárně vítáme studenty a studentky magisterských a doktorských programů, avšak budeme rádi, pokud na konferenci vystoupí se svými příspěvky i zkušení akademičtí pracovníci, kteří by se rádi podělili o své myšlenky s mladšími kolegy a kolegyněmi.

Konferenci jsem nazval Postfenomenologie, mysl a média, čímž jsem chtěl naznačit, že sice hlavním tématem je postfenomenologie, ale další témata filosofie mysli a mediální teorie jsou taktéž vítána, pokud se pokusí reflektovat vztah člověka, myšlení a technologie (u McLuhana jsou všechny technologie médii). Zároveň tím názvem naznačuji, že jelikož se jedná o první postfenomenologickou konferenci u nás, nepočítám, že se na československé půdě vyskytuje mnoho čistokrevných postfenomenologů. Pochopitelně o nějakém filosofickém směru můžeme hovořit, že je „domácí“ v České republice, bude to relativně nekontroverzně právě fenomenologie. Jenže postfenomenologie odmítá Husserlovo transcendentální ego a skoro celou Heideggerovu filosofii techniky, a tak mě samotného zajímá, zdali „klasičtí“ fenomenologové a fenomenoložky se dokáží z postfenomenologií vypořádat. I z tohoto rozhodně budeme na konferenci vítat zkušené odborníky na fenomenologii, kteří by nám poskytly svůj názor, jakkoli stručný či kritický, na současný i budoucí vývoj postfenomenologické myšlení o technologiích.

Místo a datum konání:
19. listopadu 2020
10:00, místnost SP319
KFI FF ZČU
abstrakty posílejte na abstrakty@postfenomenologie.cz
web konference www.postfenomenologie.cz