Následující text přebírám z diskuze na facebookové stránce ČT24, kde lidé jednoznačně odsoudili výmluvu řidiče, který u soudu argumentoval, že sice světla svítila, ale závory byly nahoře. Jako student teorie designu, který několikrát pročítal The Design of Everyday Things od Dona Normana, jsem se v diskuzi pokusil o něco absurdního: bránit řidiče. Níže je můj celý komentář z diskuze:

Řidič patří do vězení, přesto bychom se mohli zamyslet nad jeho argumentem, tedy že závory a světla nebyly „synchronizovány“. Dle mého zde hlavním viníkem je chybný DESIGN celého systému železničních přejezdů. Z velmi povrchní analýzy toho, co závory a světla komunikují, je patrné, že symbolizují zákaz. Zatímco světlo má pouze vizuálně komunikační funkci, závora je prostředek, který má taktéž funkci mechanickou, tedy buď poskytuje možnost projet, nebo naopak znemožňuje projetí. Prozatím vše na úrovni selského rozumu. Jenže z psychologie a teorie designu víme, že závora poskytuje tzv. „affordance“, tedy svým vzhledem a tvarem komunikuje, co závora znamená a co s ní člověk (řidič) může dělat. Odhlédneme od všech zákonů, musíme usoudit, že „affordance“ závory, když je nahoře, je možnost projet; když je dole, „affordance“ je nemožnost projet. Z psychologie i teorie designu víme, že pokud světlo hlásá „nejezdi“, ale „affordance“ závory umožňuje „projet“, vzniká zmatek, kognitivní disonance. Je jisté, že pokud je člověk doma u PC, cucá coca-colu, jeho myšlení funguje jinak, než když má za sebou celý den ježdění a soustředění. Chci tím říci, že na jednu stranu můžeme mít zákony, které něco přikazují, ale zákon je myšlenka pouze na papíře. Železniční přejezd nemůže spoléhat na to, že za každé okolnosti bude člověk tyto myšlenky respektovat. Sice ex-post může ten, kdo je poruší, do vězení, ale lidské životy to nezachrání. Takže jsem toho názoru, že důležitá je prevence, železniční přejezd by měl poskytovat správné „affordances“, a to ihned, když je to nutné. Ihned po tom, co začne svítit světlo, by nemělo být možné vjet na přejezd. Ihned. Zákon je jedna věc, ale chybný design a inženýrství druhý. Nepotřebujeme lepší zákony, ale chytřejší designéry a inženýry, jejichž návrhy budou předcházet problémům. DESIGN železničních přejezdů je špatný, DESIGN železničních přechodů připravuje lidi o život. Don Norman, teoretik designu, říká, neviňte uživatele (řidiče) za jeho chybné chování, viníkem je VŽDY designér. Ten, kdo navrhl systém železničních přejezdů, se podílí na smrti těchto lidí. I rest my case.